Chemie vody

Rozdělme si to na několik součástí: makroprvky, mikroprvky, enzymy, hormony a další. V našem oboru nás bude ale nejvíce zajímat to, co jsme schopni ovlivnit, a to jsou mikro- a makroprvky. Enzymy a hormony z velké části sice dokáže odfiltrovat osmóza, ale nikdy to není stoprocentní. A realita je taková, že každé akvárium se bude chovat trochu jinak než jiné, které je 20 cm hned vedle. A to i když má stejné vstupní podmínky: voda, světlo, umístění atd.

Poznámka: rozdělení mikro- a markoprvků se v různých oborech liší, proto je tu rozdělení trochu zkombinované.

Tady se bavíme spíše o stavebním materiálu a energii. Zároveň je těchto prvků ve většině případů v akváriu dostatek. Ať už díky vodárnám nebo i krmivu, které je bohaté na fosfor.

V akvaristice je pro nás nejdůležitější hlavně dusík (N), fosfor (P), draslík (K), vápník (Ca), hořčík (Mg) a sodík (Na).

Do tohoto segmentu spadá mnoho prvků. Asi nikdo vám přesně neřekne, kolik by mělo být těchto prvků ve vodě vzhledem k jejich poměru, ale na druhou stranu málokdy dělají potíže. 

V akvaristice je pro nás nejdůležiější hlavně železo (Fe), mangan (Mn), zinek (Zn), měď (Cu), bor (B), molybden (Mo), brom (Br) a jód (I).

Základní duo, bez kterého se neobejde obrovské množství důležitých procesů. Zároveň ale bývají také velkým problémem. Jsou totiž jedním z nejčastějších důvodů, proč si lidé pořizují osmózu.

Vápník a hořčík by měly být ideálně v poměru přibližně 3–9 : 1. To je ale v české vodě často problém. Někdy se dokonce stává, že vápník způsobí takovou tvrdost vody, že přidávání hořčíku už prakticky nic neřeší. Dostáváme se na tak vysoké hodnoty, při kterých rostliny začínají mít potíže a nedokážou správně regulovat své procesy potřebné pro běžné fungování, růst nebo pro fotosyntézu.

Samozřejmě pro všechny prvky platí stejné nekompromisní pravidlo: Pokud je něčeho moc nebo málo začne to tvořit nerovnováhu která, se často projeví buď na rostlině nebo na růstu řasy.

Tato kritéria řeší nejčastěji chovatelé, kteří potřebují přesné parametry vody, aby se ryby vytíraly a rostly. Patří sem hlavně tyto parametry:

• GH – celková tvrdost, ale vyjadřuje pouze vápník a hořčík (na konci článku se můžete podívat i na orientační mapu tvrdosti vody v ČR)
• KH – uhličitanová tvrdost, která vyjadřuje množství uhličitanových a hydrogenuhličitanových iontů, které stabilizují pH
• pH – kyselost vody (tropické podmínky jsou zpravidla podstatně kyselejší nebo zásaditější než naše české)

Co si hodně lidí neuvědomuje, je to, že voda je rozpouštědlo a částečně rozpouští a rozkládá i sama sebe. V kombinaci se slabým prouděním vody má tak tendenci se rychle kazit. I proto je důležité zajistit dostatečné proudění vody, vhodně poskládanou filtraci, pravidelnou výměnu vody, dostatek živých rostlin, čisté dno a dekorace, ale také správně nastavenou teplotu a osvětlení.